Světový den proti mozkové mrtvici aneb staráte se o své cévy?
15. květen je Světovým dnem proti mozkové mrtvici. Mozkové příhody se řadí mezi nejčastější důvody úmrtí či dlouhodobého postižení. V současné době se toto onemocnění bohužel zdaleka netýká jenom seniorů, ale postihuje i mladé lidi, výjimkou nejsou třicátníci nebo čtyřicátníci.
Mozková mrtvice neboli cévní mozková příhoda (CMP) je závažným onemocněním způsobeným nejčastěji sníženým průtokem krve mozkem v důsledku ucpávání tepen. Podle stupně a rozsahu postižení určitých částí mozku mohou být příznaky CMP různé, zpravidla dochází ke ztrátě funkce nervových buněk zabezpečujících pohyb končetin, periferní čití apod.
„Cévní mozková příhoda jenom České republice postihuje přibližně 47 tisíc lidí. V průměru každých 11 minut na tuto nemoc zemře jeden člověk. Jedná se bohužel o zabijáka číslo jedna společně s nemocemi srdce, které řadíme mezi tzv. kardiovaskulární onemocnění neboli nemoci srdce a cév,“ vysvětluje profesor Jaroslav Michálek, vedoucí lékař brněnské kliniky Cellthera.
Co se děje v našem těle, proč dojde k této nemoci?
Cévní mozková příhoda je v podstatě vyústěním toho, jak se staráme a pečujeme o naše cévy. Řeknete si, kdo to kdy viděl – prý starat se o své tepny a žíly? Aby krev mohla proudit a naše orgány a tkáně okysličovat a zásobovat živinami, tepny musí splnit 3P – musí být dostatečně:
- pružné,
- pevné,
- průchodné.
Tepny totiž vedou krev od srdce k jednotlivým orgánům a tělesným tkáním, a to včetně té mozkové. Dovedete si tedy představit, co se stane, když mozek nebude dostatečně vyživovaný. Ano, bude trpět nedostatkem živin a kyslíku, tzv. ischémií, což má za následek destrukci, chronickou zánětlivou reakci a úbytek mozkové tkáně. Člověk může ztratit vědomí, hybnost, může kolabovat, a pokud mu nebude dostatečně rychle poskytnuta odborná lékařská pomoc, může i zemřít.
Cévy se ucpávají jako rezavé vodovodní potrubí
Cévy se často ucpávají postupně. Člověk zpočátku nemá velké problémy, ale může ho „jenom“ bolet hlava, cítí se unavený, nervózní, podrážděný, může se mu zhoršit paměť, cítí se méně výkonný atd. Určitě jste už slyšeli slovo „ateroskleróza“. Jedná se o latinské označení jevu, kdy se cévy, podobně jako rezavé vodovodní potrubí, ucpávají usazeninami. Ateroskleróza vždy souvisí s chronickým zánětem. U zánětu dochází k boji našeho imunitního systému s toxiny, které se dostávají do našeho těla s jídlem a tekutinami, které jíme a pijeme, ze vzduchu, který dýcháme… Pokud jsme navíc dlouhodobě ve stresu, oslabení imunity může být velmi výrazné a chronický zánět se šíří po celém těle.
Nemoc je informace a každý s touto informací může nějak naložit
„Pokud dojde k nemoci, pokud se například objeví mozková mrtvice, snažím se svým pacientům vysvětlit, že tělo jim nemocí dává najevo, že se k němu nechovali dobře, že něco dělali špatně. Nemoc je prostě informace a každý s touto informací může nějak naložit. Když si z toho člověk vezme to podstatné, začne radikálně měnit svůj životní styl, výsledky mohou být fantastické,“ vysvětluje profesor Michálek.
Dnes máme k dispozici léčebné postupy, jak zlepšit akutní situaci, například pomocí tzv. trombolýzy (rozpuštění krevní sraženiny bezprostředně po ucpání mozkové tepny). Co však pokulhává, je řešení dlouhodobých následků mozkové mrtvice a potlačení chronického zánětu.
Kmenové buňky, zdravá strava a pravidelný pohyb mohou učinit hotový zázrak
Vědci v Evropě i v USA aktivně studují a ověřují potenciál kmenových buněk pro potlačení chronické zánětlivé reakce probíhající v mozku. Kmenové buňky totiž umí potlačit zánět a navodit regeneraci a opravu poškozených tkání. Aplikaci kmenových buněk podstoupil i Ing. Kulha, který prodělal CMP ve svých 46 letech. Měl silně poškozenou rovnováhu a koordinaci pohybů horních i dolních končetin, nebyl schopen se posadit ani vstát. Postupně upravil i svůj životní styl – zaměřil se na zdravou stravu a pravidelné cvičení a dosáhl fantastických výsledků. Celý jeho příběh si můžete přečíst zde.
„Potenciál mezenchymálních kmenových buněk je obrovský. Kromě cévní mozkové příhody lze kmenové buňky efektivně využívat při léčbě onemocnění spojených s chronickým zánětem, degenerací a stárnutím. Kmenové buňky, zdravá strava a přiměřený a pravidelný pohyb související se správnou motivací a pozitivním přístupem pacienta pak mohou učinit doslova hotový zázrak právě proto, že jsou vhodně kombinovány,“ dodává profesor Michálek.