Homocystein
Co je homocystein?
Velmi zjednodušeně, homocystein je malá aminokyselina, která může v těle způsobit velké problémy.
Homocystein objevil v roce 1932 americký biochemik a nositel Nobelovy ceny, Vincent de Vigneaud a už v tomto období tuto látku popsal jako toxickou aminokyselinu. Homocystein je malá neesenciální aminokyselina, která hraje významnou roli při vzájemné přeměně aminokyselin, které obsahují ve svých molekulách síru. Vzniká převážně z metioninu.
Proč je homocystein toxický?
Za normálních okolností se hladina homocysteinu v krvi udržuje v poměrně úzkém rozmezí. Pokud je ale organizmus vystaven oxidačnímu stresu (podílí se na něm např. nesprávná výživa, toxicita životního prostředí, nedostatek pohybu, kouření, nezdravý životní styl), vzniká kyselina homocysteiová (oxidovaná forma homocysteinu) a v organizmu se spustí řada reakcí, které vedou k excitotoxicitě, tj. mají za následek poškození, degeneraci a dokonce i smrt nervových i gliových buněk.
Aby toho nebylo málo, homocystein stimuluje tvorbu volných kyslíkových radikálů, které poškozují naše cévy. Významně tady můžou pomoci antioxidanty, například tripeptid glutation, který je přirozeným „zametačem“ volných kyslíkových radikálů.
Patologická situace nastává tehdy, když dojde k hromadění homocysteinu, a to zejména v důsledku nedostatku kyseliny listové (vitamín B9), pyridoxinu (vitamín B6) a kobalaminu (vitamín B12). Právě tyto vitamíny mají klíčovou úlohu v homocysteinovém cyklu a jejich nedostatek vede ke zvýšenému výskytu onemocnění, které jsou vyvolané právě hromaděním homocysteinu.
Co způsobuje zvýšená hladina homocysteinu?
Zvýšená hladina homocysteinu v krvi se považuje za ukazatel zvýšeného rizika srdeční ischemie, infarktu myokardu, aterosklerózy, zvýšeného krevního tlaku nebo dokonce vzniku rakoviny. Studiem homocysteinu a homocysteinového cyklu se zabývá mnoho vědeckých týmů a podle nich by homocystein mohl být příčinou onemocnění, kterých společným jmenovatelem je chronický zánět a jedná se zejména o onemocnění, jako jsou kloubní záněty, zánětlivé onemocnění střev, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, syndrom karpálního tunelu, časté chřipkové stavy, neplodnost, deprese, epilepsie, chronický únavový syndrom, alergie, migrény, roztroušená skleróza, neurologická onemocnění, například Alzheimerova choroba a mnoho dalších.
Homocystein je také významným markerem pro stanovení rizika u kardiovaskulárních onemocnění a je rovněž nezávislým faktorem pro vznik různých forem demence včetně Alzheimerovy choroby.
Dá se hladina homocysteinu vyšetřit a stanovit?
Homocystein je látka, kterou má v krvi každý člověk a její hladina se dá v krvi vyšetřit. Odběr se provádí nalačno a výsledek je obvykle do druhého dne.
Kdy je vyšetření vhodné?
Vyšetření homocysteinu je vhodné v následujících případech:
- u osob trpících obezitou nebo nadváhou – lze odhalit riziko srdečně cévních onemocnění včetně infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (lidově „mozkové mrtvice“)
- u osob trpících vysokým krevním tlakem – lze odhalit riziko srdečně cévních onemocnění včetně infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (lidově „mozkové mrtvice“)
- u osob trpících diabetem – lze odhalit riziko srdečně cévních onemocnění včetně infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody (lidově „mozkové mrtvice“)
- u osob, jejichž rodiče nebo prarodiče zemřeli na infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu
- u osob vystavených chronickému stresu (zvýšené pracovní vypětí, stres doma)
- u osob s podezřením na chronický zánět
- u osob trpících ztrátou nebo poruchami paměti
- u osob s podezřením na Alzheimerovu chorobu, u osob trpících demencí
- u osob s podezřením na dědičnou poruchu metabolismu, tzv. homocystinurií.
